Luccy
Dobré ráno. 29.12.2009
Nejprve Vám děkuji za to, že jste si včera obě udělaly čas a my už jsme mohly strávit s Lucynkou zbytek dne a večer. Snad to tak dopadlo i u její sestřičky. Lucy je báječná! Všechno to vyšlo skvěle - malý usnul po cestě a spal až do rána a celkově byl doma neskutečný klid, což myslím hodně pomohlo tomu, aby se u nás Lucynka rozkoukala. Cestu domů proplakala, ale doma už byla potichu a čekala, co bude. Když jsem jí vypustila z přepravky poprvé, tak mi zalezla pod skříňku a neozývala se a když to trvalo déle, tak jsem jí vytáhla a mazlila. Sice se třásla, ale překvapilo mne, že se sebou nechá manipulovat bez toho, aby se bránila. Když neměla snahu utíkat. Když pak zjistila, že se jí náš Samík bojí a prchá před ní, tak pořádně "narostla" a zdálo se, že se ohromně baví tím, že se občas jen tak rozeběhne a vyplaší ho:-)) Měla jsem to místo telky. V půl desáté večer už se chodila dívat na spící psy:-) Reaguje perfektně na jméno. Už čůrala do kočkolitu a omrkla, kde co máme. Jen papat kapsičku nechtěla, myslím, že dnes i to odpadlo. Teď chrupká, protože zatímco já balila do půl třetí dárky na dnešní návštěvu u matky, Lucynka tu řádila, seznamovala se a k mému naprostému úžasu mi zvědavě chodila pomoci balit a mazlit se:-)) S každým gestem nám dává najevo, že je lady a že bude švanda. Už jsem zapomněla jak je krásně rozverné koťátko. Snažila jsem se jí vyfotit, ale jak je zvědavá a trajdá, tak je na všech fotkách jen jako máznutý flek. Hned, jak se to podaří, tak Vám pošlu fotečku. Žádné ze zvířat nemá pocit, že by nám to tu narušila a přítel dokonce několikrát Lucynku volal a mazlil. Je to prostě ozdoba naší domácnosti a její povaha naprosto předčila naše očekávání. Tak nám držte pěstičky, já budu dávat zprávy dál.
Ještě jednou děkujeme i za předvýchovu, je to způsobné děvče:-))) a své chovatelce neudělala žádnou ostudu.
Příjemný den, Lucka
3.1.2010
Dobrý večer, mám noční a dnes si užívá Lucynka první noc doma sama se Samem a myslím, že si konečně po Silvestru "odpočine". Nevím, zda někdy přišla do styku s dětmi, ale mám takový pocit, že ne, protože na ně zatím reaguje velmi citlivě - včetně cizích lidí obecně, kteří se u nás doma ukáží (a že jich o Silvestra bylo dost). Chvíli mi strašně zatrnulo, protože trávila celý den v takovém prostoru pod podlahou a tak jsem tam s ní trávila trpělivě nějakou tu hodinku, servírovala jsem jí ty nejlepší pochoutky (je mrška trochu vybíravá:-) a volala, šeptala, povídala a povzbuzovala. Pak se setmělo, vše zklidnilo a děti šly spát do nižších pater a ejhle...Lucynka ožila. Musím se smát, jak je vyčůraná:-) Je to miláček, naprosto si ochočila i našeho taťku, který někdy nevydržel a šel za Lucynkou sám a pak ji hrdě přinesl s sebou. Včera teprve, když opustili barák opravdu všichni hosté a začalo se stmívat...tak vylezla a asi už unavená z mazlení o samotě si jala užívat klidu. Protože Sam je pořád trochu překvapen, Lucynka si užívá, že ho občas prožene a dokonce včera prozkoumávala i boxerku:-), která upovelovaná si to nechala líbit. Podařilo se mi pořídit 3 fotky mobilem, ale ta potvůrka naše je hbitá, tak jsou všechny mázlé. To mě mrzí a budu ve střehu pořád, protože zrovna se Samem bych je ráda zachytila. Když jsem večer uspala synka, tak přišla, rozvalila se mi na peřině, chtěla hladit bříško a mazlit se..."držkovala" pokaždé, když jsem usnula a přestala jsem. Je to prostě sluníčko! Jsem za ni šťastná a moc Vám děkuji. Žasnu, jak poslouchá na jméno a přivolání a nejvíce unešená jsem z toho, jak zatím vůbec nekouše a neútočí...to jsem u Samíka nezažila a ani dodnes nemohu hladit kočičáka po bříšku nebo na hrudi, to bere jako výzvu k boji, i když už je jinak velký mazel.
Lucka
Fotografie
