Kočky, kocouři, koťata ... Mostecké kočky

Vyzvání telefon. Pokaždé mě napadne, aby to nebyla nějaká kočičí tragédie :(
A tak se zase jednou tak stalo...
V malém domku až donedávna žila hodně stará paní se svým psychicky narušeným synem vcelku poklidným životem. Ale všechno jednou skončí, starou paní postihla
mozková mrtvice a musela do nemocnice. Za čtrnáct dní byla doma, ale vše se
opakovalo, opět mozková mrtvice, nemocnice. Chudinky kočičky, do té doby zvyklé
být v teple domova, byly přemístěny do garáže u domku z obavy, že by jim syn
 majitelky ublížil. On má kočky sice rád, ale dvě koťata si pochoval způsobem, že
to nepřežila, zůstalo jen jedno. Začaly velké mrazy a kočky trpěly venku v promrzlé
pootevřené garáži.

V tu dobu mi zavolala paní D., která poslední čtyři roky pomáhala v domku
 udržovat pořádek, vařila a částěčně se starala i o její kočky. Majitelka se prý
domů již s největší pravděpodobností nevrátí, bude zanedlouho převezena do LDN,
její syn zvládá sotva sám sebe, natož šest koček.
 S paní D. jsme se dohodli, že kočky alespoň vykastrujeme a vrátíme zpět, protože už pro
 ně nemáme v depozitech volné místo. Zatím jsme jim dovezli polystyrénové
 boudičky. Objednali jsme první kastrace za týden. Ještě než došlo na první z
nich, volala vyděšená paní D. znovu, že tam na ní u vrátek ráno čekala
 zaměstnankyně městského úřadu a pokoušela se jí přinutit k tomu, aby kočky již
 nechodila krmit. Sousedé totiž sepsali petici, že tam kočky nechtějí, vadí jim.
 Paní D. se ale nedala a odpověděla, že majitelka si přála, aby se v době jejího
 pobytu v nemocnici o kočky starala. Ale i tak prý kočky musí pryč, dostala ultimátum do pátku.

Bylo úterý. Je nám záhadou, jakým způsobem chtěl úřad kočky řešit.

V pátek ráno jsme odvezli prvního kocoura, kterého paní D. chytla do přepravky.
Vše proběhlo v klidu, akorát kočky se rozprchly a další jsme chytali až druhý den. To na nás syn staré paní hulákal z okna na celou
 ulici, že to jsou jeho kočky, nedá je, a ať táhneme do pr...., a tak všude okolo
 bylo slyšet otevírající se okna v sousedních domech. On chodí doma pouze nahý, vůbec
 před nikým se nestydí, ale za světla ven nevyleze, to se bojí, pouze za tmy vyběhne těch pár metrů nahý do schránky u vrátek. Teprve se stmívalo, takže i když byl pořádně vytočený a vyhrožoval zabitím, nebáli jsme se.
 Příští odchyt už byl v pohodě, někdo naháčovi nakukal, že půjde k soudu, pokud
tam kočky zůstanou. Souhlasil s jejich přemístěním jinam ze strachu, že bude
muset někam ven, nehnul se z domku už nejméně deset let. Dokonce nám na dvorku
ochotně rozsvítil světlo, abychom tam na kočky viděli.
 Zítra jde na kastraci poslední odchycená kočka a možná už bude taky březí, jako byla
její kočičí kamarádka.

Všechny kočičky jsou v klecích na místě, kde ale můžou zůstat jen krátce, proto
 se jim snažíme najít urychleně nové domovy. Teď po kastracích jsou vyděšené, ale
 až zjistí u někoho doma, že jim nic špatného nehrozí, budou z nich zase mazlíci. Od nás se nechávají pohladit.
Mourovatý kocourek a mourovatá kočička se s paní D. vždy mazlili, ostatní přišli jen
 na pár kroků blízko, ale není se co divit, lidé z okolních luxusně opravených
 vil jim určitě dávali znát, že je nemilují. Taky byli proti jejich krmení, na
 paní D. se jednoho rána sesypali a požadovali, aby tam už nechodila. V této
 časti města je ale i spousta jiných koček, které někomu patří, volně se venku
 pohybují a nejsou kastrované. Měli by kontaktovat i majitele těchto koček a
 upozornit je na potřebu kastrace, ne se jen zaměřit na skupinku šesti koček za
zády jejich paničky, která ještě není ani mrtvá.
 Pravdou ale je, že jí jeden soused nabízel, že kastrace koček zaplatí, ona
 odmítla. Jenže paní je jí přes osmdesát, měl jí to někdo šetrně a pomalu vysvětlit, aby se
nebála, že se tak kočkám nějak ublíží. Možná by svolila, možná ne, to se už
nedozvíme.

Malou, asi čtyři měsíce starou kočičku si vezme paní D. ke svým dvěma kočkám,
 musela umluvit manžela, ale podařilo se, zítra jí prcka předáme.
 Ostatní kočky jsou staré od jednoho roku do třech let, vhodné jak do domku s
 výběhem, tak do bytu. Byly by určitě rády i za život někde na statku s dostatkem prostoru, dvoreček měl jen pár metrů čtverečních a ještě byl dlouhodobě neudržovaný, špinavý. Všechny kočičky vzorně používají kočičí WC a jsou s jinými
 kočkami nekonfliktní. Pokud se rozhodnete a dáte některé z nich šanci ať už v
bytě nebo v domku s bezpečným výběhem, budete mít skvělého mazlíka nebo
myšilova. Další informace o kočkách můžete dostat na e-mailu mosteckekocky@centrum.cz nebo na tel. 608 807 364

6.3.2012

Všechny kočky jsou již vykastrované i poprvé naočkované. Na veterině se v neděli zjistilo, že dvě z nich mají v uších svrab, dostanou spot on Advocate. Černobílý kocourek byl od začátku nastydlý, takže dobírá antibiotika. 

Dostali jsme nabídku od mladého manželského páru, který bydlí v horách, že by si dočasně kočičky k sobě vzali. Jenže také mají své kočky a ještě další zvířata, a tak musíme ty uši vyřešit a pojedou tedy až někdy za týden, za dva. Protože je mladá paní na mateřské dovolené a mladý pán je bez práce, nechceme je dlouhodobě s kočkami obtěžovat. Byli bychom rádi, kdyby se pro ně našli hodní páníčci co nejdříve. Víme, že je takových koček všude plno, že nemají zvlášť atraktivní kožichy. Pořád ale doufáme, že se někdo najde, komu zrovna taková micka chybí. Ještě pořád jsou vystrašení, teď hlavně po těch kastracích i očkováních. Jsou už navolno z klecí, a když vejdeme k nim do místnosti, krčí se v rohu. Nás se už asi bát nepřestanou, vzhledem k tomuto "trápení", ale u hodných a trpělivých lidí se určitě začnou chovat jako kdysi ke své majitelce. Nejlepším řešením by pro ně nejspíš byli noví páníčci, kteří bydlí v domku, kde by mohli i ven. Jsou ovšem všechny čistotné, můžou žít i v bytě. Děkujeme paní Matouškové a paní Mikulkové za jejich finanční pomoc pro tyto kočky. Děkujeme i všem dalším, kteří by nám chtěli též pomoci a zašlou své, i malé příspěvky na náš účet :  2500047437 / 2010 s variabilním symbolem 1414. Peníze použijeme na krmivo a stelivo, které bude potřeba dodávat manželům, kteří se o ně budou starat, než se přihlásí případní zájemci. Ještě musíme poděkovat naší známé, paní P. za to, že nám povolila jen na týden u ní všechny kočky mít, a my je tam máme už druhý týden a ještě to pár dní potrvá. Děkujeme Vám za trpělivost, zatím o nich nikdo neví, jsou hodné a problém se sousedy určitě nebude.

Poslední malá kočička z garáže se má u paní D. moc dobře, s jejím kocourkem si rozumí. Pouze ze začátku starší kočička Zuzanka první den počůrala, co mohla, když kotě uviděla. Naštěstí paní D. vydržela a nevzdala to hned, jako jiní lidé. Dneska prý na ní Zuzanka kouká jako na vraha, ale čůrat přestala a zvyká si, že je v bytě přírůstek :) Však je sama taky nalezenec.

18.3.2012

Děkujeme paní Loucké za příspěvek pro kočky a manželům Blahoutovým, kteří pro ně zakoupili dva pytle Puriny Cat Chow

23.3.2012

Děkujeme paní Kováčové za zaslané peníze

26.5.2012 odjely obě kočičí holky ještě spolu s Bětuškou a jednou plachou černou kočičkou do domku na jižní Moravu, kde budou po tři týdny v pokojíčku s veškerým vybavením pro kočičky. Po této době půjdou ven lovit myšky. Že odjedou jen holky, jsme se rozhodli proto, že se ani po delší době přes veškeré pokusy o sblížení nenechaly ani pohladit, ihned syčely a drápaly. Kluci jsou docela v pohodě, jen potřebují trochu zvýšit sebevědomí. Nechají se pohladit, i když třeba se sklopenou hlavou. Možná jim pomůže, když už nebudou se svými plachými kámoškami, které byly opravdu nenapravitelné.

Kocourky jsme nafotili a jsou v nabídce koček : Alex, Bertík a Tygřík.

22.7.2012 našel Bertík nový domov ve skvělé rodině :)

16.7.2015 našel Alex nový domov.