Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Korinka

korinka2.jpgKorince měly být vytrhány zoubky z důvodu zánětu dásní. Byla uspána, ale ještě než operace začala, přestala dýchat. Paní doktorka se snažila jí pomoci, ale bohužel, nepodařilo se :((( Bylo hodně těžké uvěřit tomu, že kočička, která několik minut předtím seděla doma na stole a hypnotizovala hrnec na kamnech s vařícími se játry, je najednou mrtvá. Nevypadala, že by měla nějaký problém, ale mohla mít skrytou vadu srdce. Byla to jedna z nejhodnějších kočiček, které jsem kdy měla. Nikdy ani nezasyčela, byla hrozně hodná, mírná. Jen kvůli masu byla schopná "okrást" svoje kamarády a dělat ve vzduchu přemety. Mazlila se s každým, kdo o to projevil zájem, cizích lidí se nebála. Ale neměla vůbec lehký start do života, narodila se kočce, kterou vzala z venku paní ze sociálně slabé rodiny a na kastraci této ani dalších koček neměla. Kočky musely jíst nejlevnější psí konzervy a různé zbytky, malá děcka je tahala a vřískala na ně. Naštěstí se našla hodná duše z charity, kam paní docházela a toto nám oznámila. Korinka a její sestřičky se po příšerných třech měsících strádání v této rodině stěhovaly k nám. Všechny po čase našly svůj nový a mnohem hezčí domov, jen Korinka na něj stále čekala. Proto je strašně nespravedlivé a kruté, co se jí stalo. Pořád se s tím nemůžu srovnat a pohled na nějakou černou kočku mě hodně bolí. Budu jen doufat, Korinko, že v nebi je dostatek masíčka, které jsi tak milovala. Odpočívej v klidu a pokoji na svém obláčku.

-------------------------------------------------------------------

Mandy

Mandy

Sibiřské kočky Mandy se její majitelé vzdali z důvodu alergie na kočky v rodině. Byla velmi zklamaná takovou změnou v jejím životě, z toho asi pramenila i její náladovost, která trvala několik měsíců. Nesnášela další kočky, hučela a sekala po nich tlapou, jen se trochu k ní nějaká přiblížila. Postupně si zvykla a nebyla už tak nenávistná, klidně vedle sebe na posteli nechala nějakou kočku ležet.

Mandy posledních několik měsíců na tom byla špatně zdravotně - bolesti zadních nohou, vypadávání zubů, občasné pomočení, špatná srst a další problémy. V pátek 11.5.2018 odpoledne jsem jí našla ležet u její boudičky a zkoušela jsem jí postavit na nohy. Neovládala zadní nohy ani levou přední. Pan doktor řekl, že to nejspíš byla mozková mrtvice a že se z toho ještě může dostat, že čas ukáže. V sobotu navečer ale měla Mandy další dvě mrtvice dvě hodiny po sobě. Po té druhé už sotva vnímala a já se rozhodla nečekat na další a pan doktor Mandy uspal.

Babčo, budeš nám tu chybět!

---------------------------------------------------------------------------------

Akimek

20170216_130456.jpg8.8.2017 ráno v 7:22h dotlouklo srdíčko našeho malého kocourka Akimka. Bojovali jsme s bakterií zvanou Klebsiella pneumoneia a boj jsme prohráli :((( Ve Wikipedii si každý může najít, co je to za svinstvo. Akimek byl úžasný kocourek, každý si ho hned oblíbil. Měl chuť žít a několik měsíců ze svého života byl i evidentně šťastný. Po celou dobu měl velkou rýmu, bral antibiotika, měl oslabený imunitní systém. I přes příšerné hodnoty krevních testů, kdy doktoři ani nevěřili, že může ještě žít, se do poslední chvíle mazlil, chodil po bytě, vyskočil kamkoliv a dal si i vitamínovou pastu, kterou měl strašně rád. Na začátku jeho příběhu byla, jak už to tak bývá, nevykastrovaná kočka (jeho maminka) a ještě před tím její nezodpovědný majitel. Aki, budeš nám moc chybět, broučku. Spinkej sladce!

---------------------------------------------------------------------------

Kentík

KenťaKentík měl v životě hodně smůly. Někdo ho vyhodil z auta ve vsi, kde mu další poločlověk ublížil tak, že mu odtrhl ocásek od páteře, a to dost vysoko nad konečníkem. Zřejmě ho za ocas chytil, rozmáchl se a hodil ho někam přes plot, aby ho kocourek neotravoval. Při pádu si zlomil levou přední tlapku a poranil tlamičku. Při složité a dlouhé operaci - zadrátování kosti v noze a amputace ocásku, byl rovnou i vykastrován. Bylo třeba taky vyndat diabolku z ramena pravé přední nohy. Dlouho bral antibiotika a léky proti bolesti, chodili jsme na kontroly. Z Kentíka se stával veselý kocourek, který měl moc rád lidi, hned se s každým mazlil jako o život, aniž by ho znal. Mezi kočkami se cítil dobře, rád si s nimi hrál. Ani to, že dlouho kulhal, ho nijak neomezovalo, vylezl všude a taky rychle. 

Kenťa začal bez zjevné příčiny hubnout, přesto měl krevní testy dobré, FIV a FeLV byl negativní. Prý to bude suchá FIP nebo nádor. Byl to nejspíše nádor někde poblíž konečníku, protože pouze tam ho to při dotyku bolelo. Poslední dva dny se jen stěží postavil na zadní nohy. Přesto při hlazení vrněl. Ale už mu docházely síly, skoro nevstával. Poslední ráno měl několikrát křeče a brečel bolestí, proti které dostal kapky. Po pár minutách upadl do kómatu. Na uspání na veterině už nedošlo, Kentík zemřel doma, bylo 10:10h dne 9.12.2016. Kenti, byl jsi tu s námi jen krátce, ale i tak si tě stihli všichni zamilovat. Spinkej sladce, srnečku!

----------------------------------------------------------------------------------

Thea

TheaTato dlouhosrstá kočička je pode všeho kříženka kočky perské. Podle staré paní, která jí krmila, žila venku v Litvínově už dva roky. Thea na sebe nechce nikoho nechat moc sahat, lidé jí museli hodně ublížit. Musí se na ní hodně pomalu, žádné rychlé pohyby, ona je pořád ve střehu. Ostatní kočky jí nijak nezajímají. Nejspíš byla zvyklá žít osamoceně bez kočičích kamarádů a bude jí to tak vyhovovat i nadále. V novém domově by tedy neměla být další kočka, nebo aspoň ne taková, která by si s Theou chtěla hrát. Nevadil by jí ani malý pejsek. Od začátku byla jako většina koček čistotná a taky si pořád myla kožíšek, který byl dorezava zřejmě od písku, ve kterém venku velmi často ležela. Chutná jí moc, ale není vybíravá. Nový majitel by mě mít pochopení pro to, že si bude u něj nějakou dobu zase zvykat, takže se nebude ihned mazlit. Pokud bude žít v klidném prostředí, bude to o to rychlejší.

Kočička Thea zemřela na nemoc FIP. Že s ní něco není v pořádku, jsem objevila asi 14 dní před její smrtí. Jedla, ale méně a zhubla, jen bříško měla větší. Nikdy nezvracela. Předposlední den byla nervózní, špatně se jí dýchalo a hůř chodila. Změna v jejím chování byla obrovská. Vždycky raději byla sama, teď chtěla, abych byla u ní, když jsem nebyla, volala mě. Hladila jsem jí a dokonce začala i vrnět a ukazovat mi bříško k hlazení. Mrzet mě vždycky bude, že tahle kočka v životě zřejmě nic hezkého nezažila, možná tak, když byla ještě kotě. A že jsme pro ní nový domov už najít nestihli...I přes to, že jsem jí měla jen pár měsíců a cestu jsme k sobě nenašly, protože lidem nevěřila, mě její nemoc i smrt dost vzaly. Ještě v parčíku před veterinou jsem jí položila na chvíli do trávy. Zvedla hlavičku a koukala okolo sebe. A já se jí omlouvala za odporné lidi, kvůli nimž měla nehezký a zkažený život. Fotografie je pořízená asi 20minut před tím, než jí pan doktor navždy uspal (13.6.2015).

-----------------------------------------------------------------------------------------

Linda

LindaKočičku Lindu jsme vzali ze hřbitova, původně jen ke kastraci a pak se měla vrátit zpět. Ten den byla na hřbitově ze všech koček, které tam žijí, k vidění jen ona. Ležela na trávě pod stromem a my jsme přemýšleli, jak se dostat až k ní, aby nám hned neutekla. Jenže ona, jak nás uviděla, běžela k nám a začala se mazlit. Papala granulky jak o život a nechala se bez protestů zavřít do přepravky. I v autobuse byla hodná a potichu. Bylo na ní vidět, že už je březí a po kastraci nám paní doktorka řekla, že v sobě měla pět malinkých koťat. Pro výchovu a život koťat na hřbitově zrovna skvělé podmínky nejsou, což Linda určitě ví, taky byla moc spokojená ve své kleci, do které se po proběhnutí vždy sama vracela. Zpočátku byla dost zdrchaná, měla přivřené oči, nemohla pořádně koukat, jelikož v nich měla plno hnisu a pořád spala. Dnes už je v pořádku. Je to hodná, klidná a milá kočka, také velmi čistotná. Neznáme její osud, odkud se na hřbitově vzala, ale asi nebyl nic moc. Zasloužila by si proto prožít další léta u někoho, kdo jí bude mít rád a postará se o ní, aby už nikdy nemusela strádat. Takže kdo by chtěl jen jednu, ale velmi mazlivou kočičku, která chce pořád na klíně hladit a drbat a hodně nahlas vrní, Linda je pro něj jako stvořená.

Dnes 1.4.2015 Linda zemřela, selhaly jí ledviny. Naštěstí se dlouho netrápila, špatně jí bylo pouze poslední tři dny, to už neměla chuť k jídlu, ale i přesto se nejen s námi, ale i s návštěvami jako vždy mazlila. Byla to moc hodná a milá kočička, naprosto nekonfliktní. Je nám to moc líto a hrozně to bolí :(( Spinkej sladce, Linduško!

--------------------------------------------------------------------------------------

Mikeš

Mikeš

Chtěli byste zažít situaci, že na vás někdo zazvoní, vy otevřete dveře od bytu a za nimi na zemi stojí dvě přepravky a v každé kočka ? Paní, které se to stalo, má doma už šest koček nalezených na ulici. Protože bydlí v přízemí a její kočky jsou tak na balkóně dost na očích, možná si majitel dvou koček myslel, že se jich také ujme. To ale nepřicházelo v úvahu. Bohužel bývalému majiteli kočky nestály ani za to, aby napsal na lístek alespoň základní informace o nich.

Mikešek je velký mazel, má  rád hlazení a drbání, dává pořád pusinky. Nesnese však další kočky ve své blízkosti, rád by byl v novém domově jako jedináček.

Od prvního dne u nás měl kocourek problém s kakáním, jednou průjem, pak zas zácpa. Musel jíst dietní stravu. Měl také zvýšené hodnoty u štítné žlázy, užíval léky. Hodnoty u ledvin byly na hraně, časem se však jejich stav začal zhoršovat. Posledních pár dní byl Mikešek kvůli selhávání ledvin na infúzích, střídavě byl v pohodě, pak mu zase bylo špatně. Nakonec ho teta Zuzka nechala uspat, aby se déle netrápil. Mikešek zemřel dne 1.4.2014.

------------------------------------------------------------------------------------------

Dolfík

ÁdaDolfíka "zapomněli" u domu jistí lidé z Oseka, kteří se odstěhovali...jeho už s sebou nechtěli. Seděl tam na parapetu v přízemí domu, kde bydlel a paní, která nám ho dovezla, ho chodila krmit. Je to velký kocour a dlouhýma nohama. Byl dost vyhublý a taky hodně špinavý. První dva dny prospal ve své kleci, pak už chtěl ven. Má trošku delší srst a zajímavý je na něm hnědý ocásek . Pořád něco povídá a chodí za námi jako pejsek. Všechno musí vidět a u všeho být. Má rád maso, ale ze všeho nejvíc různé vitamínové pasty. Když vidí tubu od pasty, začne vydávat zvláštní zvuky a postaví se na zadní, aby byl nepřehlédnutelný a dostal jí jako první. Nedáváme mu jí ale na prstě, to by nám ho ukousnul :) Na ostatní kočky si už zvykl, není s ním žádný problém, je čistotný. V novém domově může být sám nebo s další nedominantní kočičkou, i starší, která si moc nehraje.

Dolfík zemřel nejspíše na nemoc FIP. Den předtím, než se mu udělalo špatně, byl ještě v pohodě, alespoň jsme na něm neviděli nic neobvyklého. Pak dvakrát hned po sobě zvracel, takže dostal léky. Druhý den už špatně chodil a nechtěl jíst ani pít, dostal infúzi. Zpočátku jsme věřili, že bude zase fit, jenže mu bylo stále hůř a začala mu selhávat játra. Nakonec po šesti dnech jsme ho dne 1.1.2014 nechali uspat. Ádo, věříme, že jsi v kočičím nebíčku, kde je spousta chlazených kuřat a už je nebudeš muset krást z našich igelitek. To okousané stehno na tebe pořád čeká v mrazáku. Měli jsme tě rádi a je nám moc líto, že už tu s námi nejsi :(( 

--------------------------------------------------------------------------------------------------- 

Rituška

RituškaKrásná Rituška byla nalezena ve sklepě panelového domu. Je hodná, tichá a klidná, má ráda mazlení a drbání. Miluje dobré papání, hlavně masíčko. Její puntíkovaný kožíšek i postava nám připomínají leoparda, jinak je to kočička velmi malého vzrůstu. Vzhledem ke své mírné povaze by byla v novém domově ráda za klidnějšího kamaráda či kamarádku.

Rituška zhubla a nebyla už tak akční jako jindy, víc spinkala. Nechala jsem jí proto udělat krevní testy. Měla zvýšené hodnoty u krevních destiček a jater. Dostala Simepar na játra, ze kterého jsme jí stihli dát pouze dvě tobolky. Paní doktorka jí chtěla ještě vidět ve středu 18.12.2013, jenže Rituška v noci zemřela :( Nikdy o  tuto milou kočičku nikdo neprojevil zájem. Paradoxem bylo, že když jsem seděla v čekárně na veterině a měla její mrtvolku vedle sebe, četla jsem přes mobil mejly a zrovna psal jeden zájemce, že by se mu Rituška líbila...Rituško, jsme všichni moc smutní, nikdy na tebe nezapomeneme !

---------------------------------------------------------------------------------------------- 

Skřípal

SkřípekStříbrný kocourek Skřípal dostal jméno podle zvláštního zvuku, který vydával. Mňoukat uměl také, ale pouze, když jsme spolu jeli autobusem na veterinu. Prožil většinu života na ulici v Mostě v sedmistovkách, kde jsme ho také objevili. Podle některých lidí mu mohlo být i 18 let. Měl zhnisané oči, z nosu mu tekla hustá rýma a kašlal, a to prý celá léta. A celá léta mu nikdo nepomohl :( Skřípálka jsem měla doma něco přes dva roky. Byl to milý a přítulný kocourek, rád se mazlil, nechal se drbat, pusinkovat a spal se mnou často v posteli, kde měl své místečko. Dokonce řádil i s koťaty. Miloval masíčko všeho druhu, snědl ho tuny. Také by pořád byl na balkóně, kde se mu moc líbilo, vyhříval se tam celé dny.

Na Skřípálkovi bylo několik dní vidět, že není ve své kůži, nechtěl jíst granule, ale maso mu pořád jelo. Pak už nechtěl ani maso a vyhledával střídavě teplá a chladná místa. Chtěl být sám, dva dny už nejedl, ale v den, kdy jsme už chtěli spolu vyjet na veterinu, aby ho paní doktorka uspala, najednou hodně ožil a měl zase zájem o okolní svět. Jenže charakteristický zápach z jeho tlamičky mi napovídal, že jde jen o hodiny, kdy se spolu budeme muset rozloučit. A tak jsme ve středu dopoledne dne 23.10.2013 vyrazili na jeho poslední cestu...Skřípí, měla jsem tě moc ráda, ty to víš. Odpočívej v pokoji !

 

-------------------------------------------------------------------------------------------

Gery

GeryGerýska našli dva malí kluci pod obrácenou krabicí ve křoví. Zkusili jsme ho dát ke kočičce Johance, která ještě krmí svoje čtyři koťátka, jenže ta jen koukala, co to k ní dáváme, chtěla utéct. Druhý den už se povedlo, malému olízla hlavu a nechala ho, aby od ní sál mléko. Od té doby se o něj pořád stará a kojí ho a mě ušetřila spoustu práce a času, také ode mě za to dostává dobrůtky :) Gery je spokojený mazlíček, vrní hodně nahlas a má rád společnost svých nevlastních sourozenců.


Gery se choval večer před smrtí normálně, najedl se a usnul. Ráno se už nemohl postavit na nohy a o dvě hodiny později zemřel. Od doby, co jsme ho převzali, moc nevyrostl a byl pořád hodně křehký. Možná byl už tehdy nějak nemocný, ale nebylo to poznat. Byl milý a snažil se hrát si s nevlastními brášky, kteří ho vždy převálcovali. Je ho velká škoda, vyrostl by z něj nádherný kocourek. Zemřel dne 11.8.2013 ve věku asi šesti týdnů.

 

----------------------------------------------------------------------------------------------

 

Charlie

 

CharlieKocourka Charlieho donesla jeho panička na veterinu, kde se ho po stanovení dignózy cukrovky zřekla z finančních důvodů. Pouze uvedla, že je mu deset let a odešla. Charlie potřebuje denně injekčně dávku inzulínu a také je nutná dietní strava. Jinak je veselý a chová se jako ostatní kočky, může žít jak sám, tak s další kočkou, takže kdyby o něj měl někdo zájem, stále čeká... 

Charlie zemřel dne 11.8.2013 ve věku 12cti let na následky komplikací spojené s jeho nemocí, těžkou cukrovkou. Byl to moc hodný kocourek, který měl i kvůli své nemoci velkou zálibu v jídle, miloval maso a rajčata. Také pořád zdokonaloval techniku kradení granulí určených pro ostatní kočky, jeho dieta mu moc nejela. Charlie, ty nenažranče uřvanej, už teď mi moc chybíš :((

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------- 

Méďa

MedyMéďa se kdysi objevil mezi venkovními kočkami, které jsme krmili. Běhal zmatený a hladový, kočky ho tam nepřijaly. Jednoho dne se ozvala jeho bývalá majitelka, která ho poznala na našem plakátku. Prý již poněkolikáté vyskočil z okna, měl kvůli tomu i zdrátovanou levou nohu. Po tom, co jsem jí napsala, že by nám měla uhradit očkování, už se nikdy neozvala. Méďa zůstal u mě v depozitu a zpočátku s ním byly docela problémy, byl velmi dominantní, sem tam nějakou kočku zmlátil, musela jsem ho pořád hlídat. Chodil mezi všemi jako král, spával na lednici, odtud vše kontroloval, mrskal ocasem a všichni se ho báli. Asi po roce se pomalu začal uklidňovat a časem z něj byl super kocour, který miloval masíčko, spaní v krabicích, vyhřívání se na balkóně a hodně ožíval v přítomnosti návštěv. Na konci března 2012 jsme mu nechali udělat krevní testy, jelikož hodně zhubnul a více pil. Ukázalo se, že má nemocné ledviny. Ihned začal užívat léky a měl přísnou dietu...
Méďovi bylo tři dny špatně, první den nejedl ani nepil a po podání pasty Calopet a vody zvracel. Druhý den už sotva chodil. Ledviny mu selhaly dne 1.2.2013, bylo mu 7 let. Nikdy na tebe nezapomenu, zlatíčko moje zrzavé.

------------------------------------------------------------------------------------------

Boník

BoníkBoník se objevil u ubytovny dělníků, kteří ho dali do krabice a sháněli někoho, kdo by si ho vzal. V okolí je sice několik koček, ale krmiči je všechny znají, jeho tam musel někdo vyhodit. Po příchodu do depozita Boník vylízal šťávu z kapsičky a usnul. Spal až do večera a nevadil mu ani rachot okolo. Z ostatních koček je nadšený, našel si hned kamarády. A je to taky veliký mazlík, pořád vrní a sápe se do klína. Na zádech má proužky jako malé divoké prasátko, zpředu vypadá jako mourek, boky má mramorované. U všeho musí být, všechno ho zajímá, každého vítá a nechá se drbat a hladit. Nebojí se ničeho a nikoho. Rád se dobře nadlábne.

Boník onemocněl chřipkou už podruhé a stejně jako Samík zhubnul a nechtěl jíst. Když už bylo jasné, že to nezvládne, nechali jsme ho 24.10.2012 uspat. Nikdy nezapomeneme na jeho objímání a pusinky, taky skákání na záda a vítání u dveří.

----------------------------------------------------------------------------------------- 

Samík

SamíkPěkný tečkovaný kocourek, vhodný do klidnější rodiny s odrostlými dětmi. Je nekonfliktní, hravý a mazlivý.

Samík trpěl občasnými průjmy a chronickou rýmou.

Našimi depozity se prohnala kočičí chřipka, onemocnělo několik koček. Samík na tom byl ze všech nejhůře, hodně zhubnul a nechtěl sám jíst, na řadu přišla infúze. Samík zemřel po půlnoci dne 13.10.2012

 

 

 

 

--------------------------------------------------------------------------------------------

 Jasmínka

270720122479.jpgJasmínka k nám přišla ze zahrádek v Janově, kde se toulala. Byla moc milá a hravá.

Jasmínka několik dnů trpěla průjmem, bohužel ani léky nepomohly :( Zemřela 11.8.2012

 

 

 

 

 

 

 

----------------------------------------------------------------------------------------------

Ben

BeníčekKocourek byl nalezen v jedné vesnici poblíž Mostu. Byla zrovna velká zima a on se krčil u křoví a klepal se zimou. Je milý, mazlivý, nechá se nosit na rukou. S ostatními kočkami vychází. Čistotný.

Beníček byl uspán na veterině dne 24.ledna 2012. Dopoledne hůře dýchal a později se začal dusit. Zjistilo se, že měl vodu na plicích, což mohlo být způsobeno onemocněním srdce, ale také spoustou jiných příčin. Na něm ale nikdy nebylo vidět ani známky nějaké nemoci.

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Fido

FidoFidoušek se k nám dostal jako malé opuštěné miminko s kalicivirózou. Střídavě jsme o něho s kolegyní pečovaly. Později se ukázalo, že má kýlu, užší čelist a přirůstá mu pysk k patru. Obojí se operovalo.
Při přechodu na tuhou stravu měl Fido problémy, zjistilo se, že má podkus a špatně rostlé zuby. Čekalo se, až zuby povyrostou, ale mezitím měl velké bolesti, natekla mu bradička, bral antibiotika. Po RTG bylo jasné, že bolest způsobují kořeny dolních špičáků, musely ven, zabodávaly se mu i do horního patra. Při kastraci se mu opět musel poupravit horní pysk, srostlý s dásní. Dnes Fidoušek papá všechno, ale trvá mu to déle, nejradši má paštičky, pribiňáčka anebo na malé kousíčky masíčko. Větší kusy potravy si rozmělňuje o okraj misky. Veliký kocour z něho nebude, moc nevyrostl, ale jinak je jako každé jiné kotě jeho věku, řádí jako drak, mazlí se. 

Fidovi bylo několik dní špatně, málo jedl, občas zvracel, byl pořád skrčený. Na sonu bylo vidět něco jako nádor na ledvině. Při operaci dne 20.1.2012 mu paní doktorka našla ještě jeden nádor ve střevech a metastázy v játrech. S tímto nebylo již možné nic dělat a domluvily se s Evou, že ho už neprobudí :( Fido se nedožil ani dvou let věku.          

 ----------------------------------------------------------------------------------------------------

Vojta

VojtíšekKocourka Vojtu jsme přijali v únoru 2011. Byl jednou z mnoha koček po zemřelém majiteli z Braňan, všechny ostatní kočky se rozprchly bůhví kam.
Žil půl roku u domu, kde ho krmila hodná stará paní, přespával pod auty. Ani v těch největších mrazech ho lidé nenechali přespat na chodbě domu, ihned ho vyháněli. Postupně byl na operaci s kýlou, byl vykastrován a nedávno muselo pryč i několik shnilých zubů. Vojta měl od začátku problémy s ledvinami, byl často a opakovaně nastydlý.

 25.11.2011 v 18.45h se Vojtovi výrazně přitížilo, nemohl se už ani postavit, padal ze strany na stranu. Byl v poslední době hodně pohublý, neměl už radost ze života, občas se ale vzchopil, bylo mu dobře, pak zase několik dní špatně. Vzhledem k jeho nedávným krevním testům, které se hodně zhoršily, také hodně zvracel a měl problémy s vyměšováním, jsme se rozhodli jeho utrpení neprodlužovat a po 19h ho paní doktorka navždy uspala.

------------------------------------------------------------------------------------------------

Diky

DikyDiky je jedno z koťat, které měla jistá stará paní v kurníku mezi slepicemi. Mámu kočku i kočičí tetu, která se o ně starala, zakousl pes. Diky je moc hodný a hravý kocourek, pořád vrní. Je velmi čistotný.

 

Diky zemřel 11.10.2011. Už asi týden před smrtí jsme měli podezření na FIP. Měl větší bříško a teplotu, přestával papat, nehrál si, jen ležel a pořád spinkal. Brzy ráno po noční směně jsem ho ještě hladila a on vrněl, a když jsem odpoledne vstala, našla jsem ho v pelíšku již mrtvého. Večer na veterině nám paní doktorka potvrdila, že to opravdu byla FIPka. Dívám se na videa, kde je Diky se svým bráškou Wikym a nemůžu uvěřit, že už ani jeden není :( Nikdy nezapomenu

 

 

---------------------------------------------------------------------------------------------

Gina

GinaGina zemřela 9.10.2011 Úryvek z mejlu paní Tychtlové, která se o ní na veterině od začátku starala  :  " V pátek večer mě nevítala, když jsem přišla, ale seděla v pelíšku. Teplotu neměla, bobíky v záchodku normální, na nic jsem nepřišla. V sobotu v poledne bylo v kleci nablinkáno a měla teplotu 41°C. Doktor znovu nasadil antibiotika, inj. proti zvracení a další dvě injekce. Večer jsem jí dávala stříkačkou vodu, protože se mi zdálo, že ani nepila. V neděli dopoledne doktor píchl antibiotika a další injekce. Večer ležela a sotva dýchala, když jsem jí přinesla na vyšetřovací stůl, dodýchala :( "

Naše poděkování patří především paní Tychtlové za obětavou péči o Ginu, díky ní dostala šanci na život. Také panu doktoru Vaculínovi a těm, kteří nám na ní přispěli penězi a věřili, že se Ginuška uzdraví a najde hezký a klidný domov. Snad najde klid alespoň v nebíčku...

 

---------------------------------------------------------------------------------------------- 

Sašenka

SašenkaMalé zubožené koťátko našla paní s pejskem při ranní procházce okolo hřiště. Odnesla ho na veterinu, nechala ošetřit a večer nám ho předala. Sašenka skoro nemohla dýchat, jakou měla rýmu, v noci nemohla spinkat, dýchala tlamičkou, chroptěla, pořád se převracela a budila.  První dny ani nebylo jisté, že přežije. Brečela pořád, nechtěla jíst a ani pít. Bohužel jí nechutná náhrada za mateřské mlíčko pro koťata, odmítá jí. Ručně jí krmíme pěnovými paštičkami pro koťata a přidáváme vitamínové pasty, začínají jí teprve růst zoubky. Jinak je to ale veselá kočička, má ráda hlazení a pokud má plné bříško, je spokojená, lehne si na záda, okusuje nožičky a něco si žbrblá. Dostává injekčně antibiotika a mažeme očíčka. Objevil se jí svrab v ouškách.

Sašenka zemřela 1.října 2011. Ještě ráno běhala a byla v pohodě, jen papat se jí moc nechtělo, ale to u ní nebylo neobvyklé. Večer už jen polehávala, pak to bylo velmi rychlé...

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Riky

RikyRiky se narodila venkovní poloplaché kočce. Ona je však milá, hravá a mazlivá. Má nádherný hebounký kožíšek. Miluje masíčko jak syrové, tak vařené. Se svojí sestřičkou Roxy se prohánějí po celém bytě, jsou čistotné a škrabají na škrabadle.

Riky zemřela dne 11.9. 2011, byl jí rok a půl. Bohužel onemocněla, myslela jsem si, že je to viróza, kterou nedávno měla, ráda lehávala u otevřeného okna. Trpěla nechutenstvím a byla unavená. Dostávala opět ATB, něco na potlačení horečky, během 3 dnů byla lepší, taky baštila, ale po dvou dnech se stav opět zhoršil a zase nejedla. Byla dokrmována tekutou stravou. V neděli byla v plánu opět veterina, uvažovala jsem o kapačce. Bohužel jsem ale Riky nedělního rána našla mrtvou. Byl to pro mě neskutečný šok ! Poprosila jsem veta o pitvu, ten ale kromě jater, která byla mírně ztučnělá a malému výpotku v hrudi, nic nenašel. Má obava z FIP se nepotvrdila, měla by zřejmě více poškozené orgány, zvláště od suché formy, ta trvá déle.
Vzpomínáme na tebe Riky, hlavně tvá sestřička. Ač si mě zlobila ( strašně ráda mě štípala do zadku, zvláště ráno u vybírání WC a měla z toho radost ), měla jsem tě moc ráda. Měla jsem tě od miminka, budeš mi moc chybět...

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Wiky

WikýsekDvě malá nastydlá koťata s průjmem a zhnisanýma očima přivezla příbuzná jedné staré paní, která je měla v kurníku. Jejich maminku zakousl pes, pak zakousl i kočku, která se o ně místo ní starala. Své kočky paní nechce nechat vykastrovat, protože hned za domem je silnice, kde jí už spoustu koček zajela auta, tak aby prý vždycky nějakou měla...a tak ony pořád rodí, něco zajede auto, něco zakousne pes...Kočky ale miluje, jak sama říká. 

Kocourka Wikyho si odnesla smrt až na druhý pokus, po tom, co jsme si mysleli, že už má všechno špatné za sebou. Naposledy vydechl ve 23.27 h dne 6.9.2011

 ---------------------------------------------------------------------------------------  

 Lolinka

00-066.jpg

 Lolinka je jednou z devíti koček, které zanechal majitel v prázdném bytě a odstěhoval se. Je malinké drobné postavy, taková minikočka. Má ráda hlazení a drbání, při kterém usíná. Oblíbeným jídlem Lolinky je syrové přemražené masíčko. Je milá a společenská, hraje si, ale nejraději by však byla asi sama s někým, koho by měla jen sama pro sebe a kdo by se jí hodně věnoval.

Lolince selhávaly ledviny, dostávala infůze a léky, měla přísnou dietu. Poslední dny začala být již apatická, krevní testy byly špatné, nejedla, nepila, jen zvracela, nic nepomáhalo. Dne 18.1.2011 jsme jí nechali uspat, aby se dále netrápila.

 

                                                                                                                                                                                --------------------------------------------------------------------------------------------

Toby

ObrazekToby byl nalezen pod popelnicí. Prý tam bydlí a má jídla dost, rozčiloval se pán, který viděl, jak mu kolegyně sype granulky vedle špinavých misek, ve kterých bylo něco starého a smradlavého :(  Vzhledem k tomu, jak je vychrtlý, není ještě možné ho nechat vykastrovat. Toby má nemocná játra a slinivku, má přísnou dietu.  

I přes intenzivní léčbu nebyly jaterní testy dobré, nakonec játra selhala, Toby zemřel dne 12.1.2011.        

 

 

 

 

--------------------------------------------------------------------------------------------

   Bubu

ObrazekBubu je klidné, čistotné kotě se žlutýma očima,které bylo odchyceno ve sklepě, ze kterého nemohl on ani jeho sourozenci vylézt ven. Prohání po bytě plyšové myšky, k ostatním kočkám je nekonfliktní.

 

Kocourek Bubu zemřel ve věku 6 měsíců na nemoc FIP dne 27.12.2009.

 

 

 

 

 ------------------------------------------------------------------------------------------------

Bella 

ObrazekČistotná, milá a přítulná kočička, která je po odstavení koťátek připravená k adopci. Určitě touží mít svůj klidný domov po tom,co si musela venku prožít. Je vhodná jak do bytu, tak k domku se zahrádkou se zabezpečeným výběhem.

 

Belinka se nového domova, bohužel, již nedočkala, zemřela na selhání jater dne 17.11.2009.

 

 

--------------------------------------------------------------------------------------------

Bártík

ObrazekUšatý Bártík byl  málem přejet autem našeho známého. Kočičí mamka nebyla široko daleko a Bártík byl odvezen k nám. Je to zvědavé, mazlivé a čistotné kotě.

Zemřel na nemoc FIP.

Bártíček byl úžasné kočičí zlatíčko, zvědavý, chytrý a neposedný prcek, jeho odchod mě hodně bolí. Nebál se ani vysavače, neutekl jako ostatní kočky, ale snažil se toto stvoření ulovit. Rád pozoroval jakoukoliv činnost a s ostatními se při hrách pokoušel zbourat byt. U PC mi dělal asistenta, ležel na klíně nebo šplhal za krk. Večer přišel a ležel se mnou na polštářku a vrněl a ťapal mi do vlasů, dokud neusnul. Strašně rád pusinkoval. Bártíčku moc mi chybíš,  ale už je ti jen dobře a určitě už dovádíš s ostatníma kotíkama někde na obláčku, nikdy na tebe nezapomenu. Eva (31.10.2009)

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nemá někdo zkušenost?

(Petra CV, 9. 7. 2011 10:42)

Náš kocourek po jedné z bouřek zůstal ležet na boku a po prohlédnutím veterinářem byla diagnostikována s největší pravděpodobností mozková mrtvice. Je to ale velký bojovník, snažil se přecházet z místnosti do místnosti,snažil se pít a tak jezdíme na injekce, spíše jen podpůrnou léčbu a nevíme stejně co bude dál. Musím podotknout že je mu úctyhodných 16 let, na což leckdo podotkne asi "co by ta ženská chtěla?!?" ale to ho neznáte. Do poslední chvíle velmi vitální a aktivní, stále všechny zuby a v pořádku,ledviny funkční, žádné velké potíže. Je jasné, že jednou odejít musí, nicméně pokud bojuje, snažíme se ho podpořit. Teď má potíže s motorikou, malou chuť k jídlu, odpočívá. Nemáte někdo podobnou zkušenost? Nevíte co by mu mohlo ještě trošku prospět? Vím, že lidé po mozkové mrtvici rehabilitují, ale nevím zda je pro něj lepší nechat ho odpočívat, nebo se mu nějakým způsobem věnovat. Za každou radu budu vděčná. Děkuji.

Re: Nemá někdo zkušenost?

(Pro Petru CV, 10. 7. 2011 10:59)

Dobrý den, dala jsem Váš dotaz na fórum K-O http://forum.kocky-online.cz/viewtopic.php?p=134629&sid=14#134629 snad někdo poradí.

Re: Nemá někdo zkušenost?

(Jitka, 31. 12. 2011 18:33)

Dobrý den,nevím, jestli Vás to ještě zajímá. Pokud ano tak se podívejte na www.kocky-utulek.cz. Mají tam kočičku Agátku, myslím, že měla jako kotě něco podobného. Její příběh si najdete v článkách o kočičkách.

:((

(Katka, 27. 11. 2011 22:58)

Smutné jsou všechny příběhy, ale z té Sašenky se mi valí slzy po tváři... jak můžou být lidi tak lhostejní? To tam nebyl nikdo kdo by jí pomohl ještě když se to dalo zachránit? Lidi jsou strašné hyeny... :'( Aspoň že už jí nic netrápí kočičku nádhernou :(

je to smutný...

(Petra, 26. 3. 2011 20:38)

Dneska se do nebíčka vydal i můj kocourek,bylo mu 13 a dostal mrtvici,narozdíl od těhle kočiček byl milovanej a opečovávanej..bude nám smutno

Re: je to smutný...

(Eva K., 28. 3. 2011 21:48)

Petro,je nám líto Vašeho kocourka, ale 13 let je pěkný věk.Zase o kočičky, které tu jsou bylo od přijetí do depozita pečováno jako o vlastní, jen nás mrzí, že se některé nedočkaly nového domova, že jsem je nenašly dříve, pak ta odporná FIP atd... bohužel smrt si nevybírá. Ale už je jim jen dobře, hrají si všichni společně na obláčcích....

Re: je to smutný...

(jana, 7. 7. 2011 23:16)

Petro, prosím ,podívejte se na nádherné kočindy z depozita p.Evy ,pokud jste přišla o kocourka, zkuste dát nový domov, některé z kočiček. O kočičky je velice dobře postaráno, sama jsem tam předala kocourka, kterému bylo ubližováno a byl velice vychrtlý a teď vidím, jak je pěkný silný, dobře krmený i spokojený. Sama bych si jej vzala ,ale už mám tři nalezence, nemít svoje tři nalezence, už bych si dávno vybrala....

tlustá kočka

(Eva K., 7. 9. 2010 12:48)

Nevím, zda jste jsi všimla, že tyto kočky už nejsou a jestli myslíte černou Bellu, ta určitě nebyla tlustá, měla pouze vytahané bříško od každoročního plození koťat, co byla venku. Byla to chudinka, co si dost prožila, bohužel v teple a bezpečí moc dlouho nebyla, tak jak by si zasloužila.

Re: tlustá kočka

(Daniela Kabaštová, 24. 5. 2011 12:52)

paní Evo nevšímejte si takových"lidíů jsou všude na stránkách o kočinkách a psících,jen si dělají srandu a jsou trapní.Všechny kočinky jsou fajn.Narozdíl od některých lidí.

milujitě kočko

(lola, 25. 4. 2011 10:50)

papapapapa

chybí nám

(Edita, 11. 4. 2011 22:41)

Na první jarní den mi odešel do kočičího nebe můj milovaný kocourek a mazel v jedné osobě. I přesto, že mu bylo 14 let, rok a půl zápasil s nemocí ledvin. Moc mi chybí a nemůžu se s tím srovnat. Doufám, že se má v nebíčku dobře a má tam okolo sebe jen hodné přátele...

pusinky

(Naďa, 17. 9. 2010 9:03)

Posílám do nebíčka všem kočičím broučkům sladkou pusinku na čeníšek. Pozdravujte tam našeho Oskárka, po kterém se nám sice moc a moc stýská, ale vidíme, že tam má spoustu skvělých kamarádů...

Pro blbku "ada a mája"

(Simona, 7. 9. 2010 14:18)

A to v ústavu pro mentálně postižené a duševně choré máte internet ?