Přitoulal se k domku lidí, kteří ho krátce krmili, ale nechat si ho nechtěli. Bylo to tuším v Malém Březně, měl obojek a byl kastrovaný. Hodně nahlas chrčel, byl vychrtlý a měl delší dobu průjem. Dal se do kupy, chrčení zčásti zůstalo a strávil u nás skoro přesně tři roky. Jednou byl hospitalizován 4 dny na veterině v Chomutově a ani se mu nechtělo domů, rád se mazlil s doktory i sestřičkami. Miloval maso a mléčné výrobky, hlavně smetanu, podmáslí a kefír...ten poslední kefír si už bohužel nedal.
Doník zemřel v úterý 2.1,2024 a že se něco takového stane, se nedalo vůbec předpokládat. Doník jedl s chutí, nezvracel, nadměrně nepil a ani nečůral. Což je příznakem u selhání ledvin. Až den před smrtí nechtěl jíst a jen mě pořád pozoroval, druhý den jsem ho ještě docela v pohodě nakrmila paštikou, ale navečer začal hůře dýchat a ještě těsně před zavřením jsme dorazili na veterinu. Nakonec jsem i ráda, že to neměl vleklé jako některé kočky, že si ten konec života užíval bez omezení a diet, léků a kapaček. Zrovna on by to nenesl dobře. Čekala bych od něj, že odejde na ty jeho nevratné změny na plicích, které byly velké, věčně chrchlal a sípal. Naběhali jsme se spolu dost kvůli plicím a hlavně taky kvůli zubům. Sbohem, Doníčku, vím, že jsem ti slíbila, že nebudu brečet, ale nejde to dodržet. Jsem moc ráda, že jsem tě poznala, i když ne nadlouho.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Moriska jsme odchytili na sídlišti, kde několik koček přežívá pod zaparkovanými auty u velmi frekventované silnice.
Včera 18.12.2023 dopoledne nebylo už vyhnutí a museli jsme nechat uspat kocourka Moriska. Z krásně urostlého kocoura, který byl plný síly, se během pár týdnů stala vychrtlá troska a nebylo mu pomoci :( Už jenom z toho důvodu, že byl hodně plachý a odmítavý k jakékoliv manipulaci. Vyzkoušeli jsme kapačky, ale pouze na veterině, jinak doma na sebe nenechal sáhnout. Jeho ledviny pracovaly čím dál tím hůř, nakonec už nejedl ani vitamínové pasty. Dožil se asi 5,5 roku. Sbohem, Kamaráde
Komentáře
Přehled komentářů
Náš kocourek po jedné z bouřek zůstal ležet na boku a po prohlédnutím veterinářem byla diagnostikována s největší pravděpodobností mozková mrtvice. Je to ale velký bojovník, snažil se přecházet z místnosti do místnosti,snažil se pít a tak jezdíme na injekce, spíše jen podpůrnou léčbu a nevíme stejně co bude dál. Musím podotknout že je mu úctyhodných 16 let, na což leckdo podotkne asi "co by ta ženská chtěla?!?" ale to ho neznáte. Do poslední chvíle velmi vitální a aktivní, stále všechny zuby a v pořádku,ledviny funkční, žádné velké potíže. Je jasné, že jednou odejít musí, nicméně pokud bojuje, snažíme se ho podpořit. Teď má potíže s motorikou, malou chuť k jídlu, odpočívá. Nemáte někdo podobnou zkušenost? Nevíte co by mu mohlo ještě trošku prospět? Vím, že lidé po mozkové mrtvici rehabilitují, ale nevím zda je pro něj lepší nechat ho odpočívat, nebo se mu nějakým způsobem věnovat. Za každou radu budu vděčná. Děkuji.
Re: Nemá někdo zkušenost?
(Pro Petru CV, 10. 7. 2011 10:59)Dobrý den, dala jsem Váš dotaz na fórum K-O http://forum.kocky-online.cz/viewtopic.php?p=134629&sid=14#134629 snad někdo poradí.
Re: Nemá někdo zkušenost?
(Jitka, 31. 12. 2011 18:33)Dobrý den,nevím, jestli Vás to ještě zajímá. Pokud ano tak se podívejte na www.kocky-utulek.cz. Mají tam kočičku Agátku, myslím, že měla jako kotě něco podobného. Její příběh si najdete v článkách o kočičkách.
:((
(Katka, 27. 11. 2011 22:58)Smutné jsou všechny příběhy, ale z té Sašenky se mi valí slzy po tváři... jak můžou být lidi tak lhostejní? To tam nebyl nikdo kdo by jí pomohl ještě když se to dalo zachránit? Lidi jsou strašné hyeny... :'( Aspoň že už jí nic netrápí kočičku nádhernou :(
je to smutný...
(Petra, 26. 3. 2011 20:38)Dneska se do nebíčka vydal i můj kocourek,bylo mu 13 a dostal mrtvici,narozdíl od těhle kočiček byl milovanej a opečovávanej..bude nám smutno
Re: je to smutný...
(Eva K., 28. 3. 2011 21:48)Petro,je nám líto Vašeho kocourka, ale 13 let je pěkný věk.Zase o kočičky, které tu jsou bylo od přijetí do depozita pečováno jako o vlastní, jen nás mrzí, že se některé nedočkaly nového domova, že jsem je nenašly dříve, pak ta odporná FIP atd... bohužel smrt si nevybírá. Ale už je jim jen dobře, hrají si všichni společně na obláčcích....
Re: je to smutný...
(jana, 7. 7. 2011 23:16)Petro, prosím ,podívejte se na nádherné kočindy z depozita p.Evy ,pokud jste přišla o kocourka, zkuste dát nový domov, některé z kočiček. O kočičky je velice dobře postaráno, sama jsem tam předala kocourka, kterému bylo ubližováno a byl velice vychrtlý a teď vidím, jak je pěkný silný, dobře krmený i spokojený. Sama bych si jej vzala ,ale už mám tři nalezence, nemít svoje tři nalezence, už bych si dávno vybrala....
tlustá kočka
(Eva K., 7. 9. 2010 12:48)Nevím, zda jste jsi všimla, že tyto kočky už nejsou a jestli myslíte černou Bellu, ta určitě nebyla tlustá, měla pouze vytahané bříško od každoročního plození koťat, co byla venku. Byla to chudinka, co si dost prožila, bohužel v teple a bezpečí moc dlouho nebyla, tak jak by si zasloužila.
Re: tlustá kočka
(Daniela Kabaštová, 24. 5. 2011 12:52)paní Evo nevšímejte si takových"lidíů jsou všude na stránkách o kočinkách a psících,jen si dělají srandu a jsou trapní.Všechny kočinky jsou fajn.Narozdíl od některých lidí.
chybí nám
(Edita, 11. 4. 2011 22:41)Na první jarní den mi odešel do kočičího nebe můj milovaný kocourek a mazel v jedné osobě. I přesto, že mu bylo 14 let, rok a půl zápasil s nemocí ledvin. Moc mi chybí a nemůžu se s tím srovnat. Doufám, že se má v nebíčku dobře a má tam okolo sebe jen hodné přátele...
pusinky
(Naďa, 17. 9. 2010 9:03)Posílám do nebíčka všem kočičím broučkům sladkou pusinku na čeníšek. Pozdravujte tam našeho Oskárka, po kterém se nám sice moc a moc stýská, ale vidíme, že tam má spoustu skvělých kamarádů...
Pro blbku "ada a mája"
(Simona, 7. 9. 2010 14:18)A to v ústavu pro mentálně postižené a duševně choré máte internet ?
Nemá někdo zkušenost?
(Petra CV, 9. 7. 2011 10:42)