Kočky, kocouři, koťata ... Mostecké kočky

Změnily jsme tedy plány a schouleného kocourka ihned odvezly do bezpečí...

Oldík je moc hodný a v krabici v kleci spokojený, hezky papá.

Selhávají mu ledviny, potřebuje infúzi, bere léky, vitamíny a má dietu K/D od Hilĺs. Musí mít silikagelové stelivo, protože dost čůrá. Zatím se mu daří dobře, mazlí se a hodně času prospí.

Oldíka podporovala částkou 300,-kč měsíčně paní Iva Laxová. Děkujeme

Oldíka si vzala rodina z Bíliny se dvěma pejsky a čtyřmi kočičkami. Na zahrádce u domku se může pod dozorem i proběhnout. Oldík nadále bude jezdit pravidelně na veterinu jako doposud.  

Děkujeme pacientům i zaměstnancům nemocnice, kteří přispívají na léčbu kocourka Oldíka a na kastrace koček v areálu nemocnice.

   

  15. června došlo v životě kocourka Oldíka, kterého všichni po dlouhá léta znali jako kočičku Mášu nebo Mařenku, došlo k zásadní změně. Po předchozí dohodě byl předán do péče nové majitelce do Bíliny. Kocourkovi začal nový život ve svobodném a přívětivém domově. Od počátku měl Oldík (Máša) k dispozici celý dům.
   
    Po několika dnech (nejdříve pod dozorem) mohl vyjít na dvorek, později měl být pouštěn na zahradu. Žil ve společnosti dvou starších fen, čtyř dalších koček a jejich páníčků. V nové rodině panuje vzájemná láska, obětavost a tolerance - vzácné soužití lidí a zvířat. Kocourek si záhy na novou společnost zvykl a stal se miláčkem zvířecích i lidských členů rodiny. Spal v posteli střídavě s paničkou nebo páníčkem. Dřívější problémy s udržováním čistoty odpadly.

    Bohužel, Mášenčin (Oldíkův) život v nové rodině trval krátce. 6. července vyhledával Máša (Oldík) paničku a chtěl se chovat. Ten den pouze pil. Panička kocourka stále chovala, avšak bohužel, během noci Mášenka (Oldík) zemřel paničce v náručí. Prožil téměř 20 let (jsou svědci, kteří ho znají 20 let) dlouhý život venkovní kočky, které však lidé nebyli cizí. Poslední dny svého života žil v lásce bližních a v této lásce v náručí paničky tiše Máša (Oldík) ze světa odešel.

Fotky z nového domova