Prdík
23.10.2016
Dobrý den Petro,
teď jsem si konečně sedla k PC, všichni spí. Koudík spí na chodbě na škrabadle, ostatní tři lumpové spí na gauči v obýváku, Prdík mi chrní za zády, bohužel jsem se musela uskromnit, jako kdyby věděl, že je to místo na gauči, kde sedím u počítače ................. Prdík je už cca týden úplně v pohodě, neutíká přede mnou, včera jsem ho vzala do náruče a nechal se chvilku nosit v náručí a vrněl, před pár dny by mi to přišlo nemožné!!! Tak jsem ho hned zvážila, váží na mý osobní váze cca 4,8 kg - tzn. cca jakou Jef, oni jsou jak dvojčata, v šeru a z vrchu si je pletu. Jinak když jsem vždycky cca kolem 15 hod přišla z práce a otevřela, tak jsem slyšela jak Prdík "skáče šipku" za gauč a trvalo pak nějakou dobu než vylezl, ale i to už je v pohodě, v pátek už to bylo dobrý s tím vítáním, hned jak jsem přišla do obýváku vyskočil. Žádný úplatky nedostává, pouze s ostatníma, občas. Úplatky vozím jenom k Vám, abych vůbec nekteré Vaše kočičky viděla...............................
Při hlazení se Prďulka vykrucuje, neuvěřitelný mazel!!!!! Zítra to bude měsíc, co jsem si tu hromádku neštěstí přivezla, vůbec bych nevěřila, že bude až takhle přítulný! (A Jefulka tu bude 25. 10. už rok, přijde mi, že je tu od mala, dominantní a spokojený.) Teď Prdíka zase projela ve spaní rukou, ani se nehne, spokojené chrní dál. Jdu to vyfotit a připojím (973), možná ještě něco - bohužel fotky nejsou moc ostré.
zatím se mějte Iveta a spol.
22.10.2016
Dobrý večer,
jen jsem se chtěla zeptat, on před Vámi Prdík neutíká, nechá se
pohladit? Nebo jen za úplatky jako u nás?
P.
22.10.2016
Posílám krátký pozdrav z Chodova a hlásím, že Prdíček i ostatní se mají dobře. Je to velký mazlík, také umí vysoko skákat za hračkou a myslím, že už je hodně spokojený. Na fotkách vypadá sice jak trdlo, ale každý nemůže být tak fotogenický jako Koudík........... Připojuji fotky z dnešní zamračené soboty - nejlíp je na gauči ............
Mějte se hezky
Iveta a lumpové
14.10.2016
Dobrý den Petro,
tak konečně posílám pár fotek Prdíka. Od 24. září, co jsem si toho "plašounka" přivezla, uplynulo už pár dní. Jak jsme si po týdnu volaly, nevypadalo to moc nadějně. Stále zalezlý, smutný, ukřivděný. Nepapal, hromádka neštěstí, neměl o nic a o nikoho zájem. Myslela jsem, že to nikdy neskončí. Teprve 4. října večer se to konečně začalo měnit k lepšímu. Každý den se to zlepšovalo pomalými krůčky. Bylo by to na dlouhé povídání. O těch prvních cca 10 dnech jsem si psala poznámky (připojuji to jako přílohu ve Wordu, kdyby jste si to chtěla přečíst).
Nyní je už v pohodě. Do všeho se tře i do svých kamarádů, ti z toho ze začátku nebyli moc nadšení, dokonce i Koudík mu dal menší výchovnou facku. Asi jim moc nevoněl, když byl tolik dnů zalezlý a ani se nepucoval. Baští hodně (i teď tady bloumá a čeká na večerní konzervičku), ostatní spí. Nechá se hladit, vrní jak o život. Nesmím dělat ještě moc rychlé pohyby. Mám z toho velkou radost. Ještě budeme muset přežít to očkování, to zase bude vystresovaný, uvidíme, ještě to nechám uležet. Připojím teď tři fotky a pak ještě pošlu další mail se třemi dnešními. (Fotek mám už spoustu, ale většinou rozmazané).
Tak se zatím mějte hezky
Iveta M.
Fotografie
