Kočky, kocouři, koťata ... Mostecké kočky

 Diky a Wiky, koťátka z kurníku

Dvě malá nastydlá koťata s průjmem a zhnisanýma očima přivezla příbuzná jedné staré paní, která je měla v kurníku. Jejich maminku zakousl pes, pak zakousl i kočku, která se o ně místo ní starala. Své kočky paní nechce nechat vykastrovat, protože hned za domem je silnice, kde jí už spoustu koček zajela auta, tak aby prý vždycky nějakou měla...a tak ony pořád rodí, něco zajede auto, něco zakousne pes...Kočky ale miluje, jak sama říká.  

Koťátka byla vystrašená, schoulená, teď po čtyřech dnech si pomalu začínají hrát a prát se spolu. Mažeme jim mazat očíčka, dáváme antibiotika a pomalu je odčervujeme. Museli jsme je vykoupat, protože jejich srst byla slepená průjmem, který z nich tekl při každém kroku. Zadečky mají červené, vypoulené a citlivé na každý dotek. Papají hlavně hovězí masíčko, moc jim chutná, ale zvládnou už i malé granulky od Royal Canine. 

18.8.2011 Koťátka jsou zdravá, jen svrabík v ouškách ještě odeznívá. Měli by to být oba kluci, i když jistí si zas moc nejsme :) Lítají po bytě, člověk má co dělat, aby je nezašlápl, chtějí si hrát s každou kočkou, kterou potkají. Zatím všechno objevují, v noci po nás přebíhají jako tarantule. Papají všechno, rádi mají vařené kuřecí masíčko a o jídlo si umí pěkně hlasitě říct. Se psem se už taky kamarádí, i když napřed na něj dělali hrby a házeli hrůzu.

30.8.2011 Dnes šedivému prckovi vyndali už kanylu, zvracel od pátečního večera, pak se přidal průjem a on byl tak zesláblý, že jsme ho vzali v sobotu dopoledne na veterinu. Dostal antibiotika a injekce proti zvracení, i tak ale zvracel dál. V sobotu večer to s ním vypadalo velice bledě, našla jsem ho po krátké procházce se psem ležet v pelíšku pozvraceného, počůraného a pokakaného. Byl apatický, jen hrozně rychle dýchal. Dostal kapačku a dvě a čtvrt hodiny ležel bez hnutí, už jsem to vzdávala, ale najednou se v pelíšku posadil. Sice se motal, ale chtěl pořád někam jít. Taky měl zimnici, takže spinkal na nahřívacím disku a v noci se k němu přidal i 6-ti kilový kocour Bolek, se kterým leželi v objetí. Dneska už druhý den sám papá, sice jen málo, ale i tak je to zázrak, vybral si ze všeho nabízeného dietu Hills i/d. Odmítá mlíčko, kuřecí masíčko i vývar. Nechce ani Probican, ale musí. Calopet mu taky nechutná. Nevíme, co mu bylo a proč, ale doufáme, že už je to pryč a prcek až zesílí, si bude zase hrát s bráškou. Ten pořád nemůže pochopit, proč když na něj skočí, brečí.

2.9.2011 Wiky už zase papá a trošku přibírá na váze, mám z něj velikou radost. Včera spapal snad nejvíc syrové přemražené kližky ze všech koček, cpal se, až měl úplně kulaté bříško. Dneska se zase cpal vařeným kuřecím, taky měl kotěcí mlíčko a plno granulek. Musí dohnat Dikyho váhu, ten má skoro o 400g víc než on. Ale pokud bude takhle papat, tak to nebude určitě problém. Hovínko má už taky skoro výstavní.

8.9.2011 Bohužel, Wikymu se zase v noci 5.9.2011 přitížilo, bylo to docela rychlé, na veterině jsme spolu strávili skoro šest hodin. Pan doktor a ani paní doktorka mu nedávali velké šance na přežití, ale my s Evou jsme pořád věřily. Ještě po 21h večer jsme tam s ním jeli znovu. Wikýsek zemřel 6.9.2011 ve 23.27h. Nebudu tu popisovat, co všechno muselo to nebohé koťátko vytrpět a jak nás to teď strašně bolí, že už mezi námi není, že si nemůže hrát se svým bráškou Dikym... Jenže to asi babku množitelku, od které je, vůbec nezajímá, budou přece další koťata :( Možná to někdo odsoudí, ale já jí už vzhledem k Wikýskovi přeju ve zbytku života jen to nejhorší.

 Diky přežil brášku Wikyho jen o měsíc, zemřel 11.10.2011. Už asi týden před smrtí jsme měli podezření na FIP. Měl větší bříško a teplotu, přestával papat, nehrál si, jen ležel a pořád spinkal. Brzy ráno po noční směně jsem ho ještě hladila a on vrněl, a když jsem odpoledne vstala, našla jsem ho v pelíšku již mrtvého. Večer na veterině nám paní doktorka potvrdila, že to opravdu byla FIPka. Dívám se na videa, kde je Diky se svým bráškou Wikym a nemůžu uvěřit, že už ani jeden není :( Nikdy nezapomenu