Kočky, kocouři, koťata ... Mostecké kočky

O kastracích
 

Protože nemáme možnost zajistit plnohodnotný život všem koťatům, které jsou schopny kočky vyprodukovat, je naší povinností zabránit jejich přemnožení. Dlouhodobé oddalování říje nebo její potlačování hormonálními nebo jinými preparáty není zcela bez negativních dopadů na zdravotní stav zvířete. Solidní člověk, pokud nemá možnost zajistit klidný život všem potomkům koček, které chová, případně se o ně stará, zajistí, aby se nemohly rozmnožovat.

V současné době je jedinou plnohodnotnou metodou chirurgická kastrace, sterilizace, tj. odstranění pohlavních žláz, varlat nebo vaječníků. Provádí se v narkóze. U kocourů se jedná o malý zákrok, ranky se zhojí během několika dnů. U koček je nutno otevírat dutinu břišní, ovšem řez je malý a do týdne je kočka opět fit. Po určitou dobu po kastraci přetrvává pohlavní pud, zvláště u zvířat, která byla kastrována ve vyšším věku. Někteří kastrovaní kocouři nadále značkují a mohou krýt kočky v říji, ovšem bez následků. Povaha kastrátů se nemění, agresivita, pokud nebyla podmíněna sexuální konkurencí, se nijak výrazně nezmenší. Sklon k tloustnutí má na svědomí spíše chovatel. Kastrované kočky žijící volně nemají problémy s konkurencí jiných koček, myši chytají stejně jako dříve. Více se drží při domě, protože nemají potřebu si rozšiřovat teritorium. Moč kastrátů nemá tak výrazný pach.

I když kastrace kocourů i koček je technicky proveditelná v kterémkoliv věku ( v některých zemích chovatelé dávají z domu koťata již kastrovaná), je lépe kastrovat zvířata pohlavně dospělá, tj. ve stáří kolem jednoho roku. V té době si již zachovají typický samčí nebo samičí výraz, příliš brzy kastrované kočky jsou nohaté a poněkud neproporcionální. Vyšším věkem není kastrace limitována. Vliv kastrace na močové problémy kocourů je diskutabilní, vývin “úzké” močové roury časně kastrovaných kocourů nebyl rozsáhlými vědeckými pracemi potvrzen. Častější výskyt kamínků v moči kastrátů kocourů je spíše zapříčiněn nevhodným jednostranným krmením, překrmováním, nedostatkem tekutin a pohybu.

Kastrace rozhodně není poškozením kočky, krátký chirurgický zákrok v narkóze je menším zlem, než zabíjení nechtěných koťat nebo jejich ponechání těžkému osudu bezprizorních zvířat. V kočičích smečkách je obvykle “hlavou rodiny” kočka-kastrát. Kastrovaná zvířata se vystavují a soutěží v kráse mezi sebou.

V civilizovaných zemích jsou kočky žijící volně nebo polovolně všechny kastrovány, stejně tak kočky, které již nejsou vhodné k dalšímu chovu. Vždyť ani člověk nemá tolik potomků, kolik by jich byl schopen biologicky vyprodukovat. A že si kočka “neužije”? Vždyť i kočky mají i jiné životní radosti, než jen sex.

 MVDr. Květa Mahelková (Fauna č. 10/2003)

Před a po kastraci

Před kastrací by kočka / kocour 12 hodin neměli nic jíst, vodu pít může. K veterinárnímu lékaři si s sebou vezmeme i několik ručníků, na které kočku po kastraci položíme, jedním ji přikryjeme. Může se i několikrát po sobě počůrat nebo pozvracet, ručník pod ní často kontrolujeme a pomočený vždy hned vyměníme. Protože se kočka po narkóze motá a padá a mohla by si ublížit, necháme jí zavřenou v přepravce, i když se chvílemi bude budit a chtít ven. Pustíme jí teprve, až se pořádně prospí a nebude se motat. Doba, po kterou kočka po kastraci spí a odpočívá je individuální.