Kočky, kocouři, koťata ... Mostecké kočky

21.2.2015

Tak dnešní den proběhl takto

1. Georg úplně v pohodě:-D

2.Hugo v pohodě, ale cvičně na domácí vrkáme:-)

3. nejhůř přesun snáší Arnoldek, syčí a prská i na George a Huga, podstrojuju mu  samé dobrůtky a to zase jako papá, můžu si ho chovat, takže jsme v pohodě zvládli injekci a opakované čištění nudlí:-(

4. domácí parta je z nových kámošů překvapená, ale neřeší je, zvědavě je okukujíB-)

Takže myslím normální průběh, hezký večer

22.2.2015

Tak další zprávy z druhého dne

Georgík nadále spokojený, přede, sedí nahoře, sleduje dění
okolo a občas nás poctí tím, že sleze na zem a jde se podrbat,
nesyčí, našel si svůj domeček v látkovém oranžovém jehlanu.
Občas k němu jde na návštěvu Hugo, ten udělal největší
pokrok, prakticky nesyčí, ale k domácím kočičákům se
přibližuje opatrně, jinak neskutečný mazel, který přijde na
zavolání, no a můj oříšek Arnoldek - ještě syčí a vrčí,
ale spíš už jen tak aby se neřeklo, slezl z podkroví a dnes celý
den ležel na vnitřním parapetu u okna a vše sledoval za záclonou,
dávala jsem mu tam vodu a masíčko, měl tam teplo, protože pod
oknem je topení a na parapetu mám pro kočičáky ušité podložky,

k večeru taky opustil úkryt a lehce syčící šel k nám na
postel, kde byl Hugo a můj maiňák Griffinek, nechal se drbat,
odsávaly jsme nudle, injekce fakt snáší naprosto úžasně, nikdy
jsem takhle klidně píchnout do kočky nikoho neviděla, říkám mu
ty můj blbečku usyčenej . No myslím, že to tady jde tak nějak
normálně jak to má asi být, škoda že nejsou nějaké svátky,
protože myslím, že za dva dny nikdo nepozná, že jsou tu noví.
Mám z nich radost a moc děkuju

Martina