Pigi
17.11.2011
Dobrý den,
na začátek musím říct, že jsem nikdy moc nemusela kočky. Když jsem se ale seznámila s přítelem, tak měl jedno kotě zamluvené a tím se všechno změnilo. Kdo kočku nemá, tak nikdy nepochopí, jak úžasné zvíře to je.
Kočky jsou dokonale krásná, elagantní, chytrá a neuvěřitelně čistotná zvířata (opravdu voní novotou, a když to doma někomu smrdí "kočičinou", tak to nikdy není kočkama :D)
Nehledě na to, že pomazlení s kočkou je nejlepší terapie na nervy.
Předsudky, jako "kočka je zákeřná a ničí, co se dá" jsou hloupost - i kočka se dá vychovat a naši mazlíčci nejen nic neničí, ale bezpečně ví, kam nesmí apod., nikdy se nestane, že by po mě vyjeli nebo mi nějak ublížili. A oba dva vítají u dveří :)
Zkrátka jsem si kočky zamilovala.
Proto se s Vámi podělím o radost z nového přírůstku do rodiny. Už máme doma 3 letého kocourka Listera (britská mramorovaná), ale ten náš miláček byl hrozně líný a unuděný - on se mu nikdo nediví, když jsme pořád v práci a on neměl nikoho na hraní. Proto jsme se rozhodli pořídit mu kamaráda.
Náš zrzek je starý 6 měsíců a jmenuje se Sheldon Cooper :)
První týden byl tedy vcelku boj, zalezl pod gauč a odtamtud se nehnul celé 3 dny.Chudinka, byl uplně vyplašený a nechtěl pít, jíst, čůrat, vlastně nic. Starší kocour nás překvapil a okamžitě si chtěl hrát, ovšem kotě to moc nechápalo a děsně se ho bálo. Nakonec museli být na noc zvlášť, aby si ten drobeček alespoň skočil na záchod a napil se. Je skvělé, že okamžitě pochopil, na co má záchůdek, žádné složité učení, prostě ho před něj postavit :)
Každopádně po týdnu začal být odvážnější a postupně se odvážil ven z úkrytu i v přítomnosti staršího kocoura, trošku to vázlo s jídlem a byl lekavý, ale to se den ode dne zlepšovalo.
Další úžasná věc je, že umí perfektně používat škrabadlo. Máme dvě a on opravdu nikde jinde nic neškrabe. Trošku jinak je to se závěsy, ty ho dost trápí a nedá jim pokoj, ale z mých reakcí pochopil, že se jich nesmí dotknout jinde než v pracovně, mají tam pelíšky a nejvíc tam blbnou, takže tyhle závěsy oželím, a třeba v obývacím pokoji se jich ani nedotkne.
Nesmí na kuchyňskou linku, stůl, konferenční stolek apod. a velice dobře to chápe :) Jinak mají volné pole působnosti (kromě ložnice - mám alergii na kočičí chlupy, tak ať si dáchnu alespoň v noci).
Kocouři už jsou kamarádi a celé dny spolu dělají "bordel" v dobrém slova smyslu, vyřádí se a potom spolu odpočívají.
Musím říct, že starší kocourek se nemazlí tak, jak chceme (i když relativně dost) a doufali jsme, že s "konkurencí" se to zlepší. Kašle na nás ještě víc, ve smyslu, teď máte na mazlení jiného, tak mi dejte pokoj :D Ale zrzek je opravdu neuvěřitelný mazel, neustále vrní a chce drbat.
Když se potom chtějí mazlit oba najednou, tak jsem ráda, že jsme s přítelem dva, jinak ruce nestačí.
Musím to shrnout tak, že pořídit kamaráda byla dobrá volba. Starší kocourek má parťáka a není opuštěný, a v péči takový rozdíl není :) Kočičky jsou poměrně nenáročné, stačí čistý záchod, plná miska a hodně lásky.
Dana Mikulková
oznamit
(isabel, 22. 1. 2012 20:29)